Réva

Zapomenuté odrůdy se vracejí: budoucnost vína leží v minulosti

Ján Chovanec

5 minut

Duben 27, 2026

Dnes se vracejí na vinice i do sklenic. Původní evropské odrůdy zažívají renesanci

Zapomenuté odrůdy se vracejí: budoucnost vína leží v minulosti

Ještě před pár lety o nich skoro nikdo nemluvil. Dnes se vracejí na vinice i do sklenic. Původní evropské odrůdy zažívají renesanci – a možná určují budoucnost vína. Po desetiletí dominovaly vinařskému světu mezinárodní odrůdy jako Chardonnay, Merlot nebo Cabernet Sauvignon. Byly srozumitelné, dobře se prodávaly a fungovaly napříč kontinenty. Vytvořily jazyk, kterému rozuměl téměř každý – ať už pil víno v Evropě, Americe nebo Austrálii.

Jenže právě tato univerzálnost se postupně začala stávat problémem. Vína z různých koutů světa začala chutnat podobně. Rozdíly mezi regiony se stíraly a terroir ustupoval do pozadí. To, co bylo výhodou pro obchod, se začalo jevit jako ztráta identity. V posledních letech se proto stále více vinařů vrací k původním, lokálním odrůdám. Nejde o romantický návrat ke kořenům, ale o pragmatickou reakci na změny, kterédnes formují vinařství.

Klima mění pravidla hry

S rostoucími teplotami a častějšími extrémy začínají některé mezinárodní odrůdy v tradičních oblastech ztrácet rovnováhu. Hrozny dozrávají příliš rychle, vína mají vyšší alkohol, nižší kyselinu a působí těžkopádněji, než bylo dříve běžné. Naopak lokální odrůdy, které se v daných regionech vyvíjely po staletí, jsou na tyto podmínky přirozeně připravené.

Ve Španělsku se tak znovu dostávají do popředí odrůdy jako Verdil nebo Xarel-lo, které si i v teplejších podmínkách zachovávají svěžest, strukturu a schopnost zrání. Podobně v severní Itálii znovu získává pozornost Friulano, odrůda, která dokáže spojit jemnost s charakterem a zároveň respektovat terroir. V portfoliu Fervino nejsou tyto odrůdy náhodou. Právě naopak – představují směr, kterým se moderní evropské vinařství ubírá. Ne jako alternativa, ale jako logická odpověď na současné podmínky.

Autenticita jako nová hodnota

Vedle klimatických změn se mění i očekávání samotných konzumentů. Dříve stačilo, aby víno bylo „dobré“ a odpovídalo určité představě o odrůdě. Dnes ale lidé čím dál častěji hledají něco víc – příběh, původ, charakter.

A právě v tom mají méně známé odrůdy obrovskou výhodu. Nejsou zatížené očekáváním. Nenabízejí univerzální chuť, ale konkrétní zkušenost. Když ochutnáte víno z odrůdy jako Verdil nebo Xarel-lo, nepijete „typické bílé víno“. Pijete konkrétní region, konkrétní vinici, konkrétní přístup vinaře. Tato autenticita je dnes jednou z nejdůležitějších hodnot. V době, kdy lze technologicky vytvořit téměř jakýkoliv styl vína, začíná být klíčové něco jiného – věrnost místu.

Fervino na této filozofii staví své portfolio dlouhodobě. Nejde o výběr nejznámějších jmen, ale o vína, která mají smysl v kontextu svého původu. Vína, která nejsou zaměnitelná. Evropa byla historicky mozaikou stovek odrůd, z nichž každá měla své místo. Globalizace tento svět zjednodušila, ale dnes se znovu otevírá. A právě v této diverzitě může ležet budoucnost vinařství. Zapomenuté odrůdy se nevracejí proto, že by byly exotické nebo neobvyklé. Vrací se proto, že fungují. V podmínkách, které se mění, dávají smysl – vinařům i těm, kteří víno pijí.